Úvodní stránka Aktuálně z Nemocnice Na Pleši Kouření, pasivní kouření a zdravotní rizika

Kouření, pasivní kouření a zdravotní rizika

Publikováno: 14. 06. 2016

V aktuální diskuzi o tzv. protikuřáckém zákonu se často argumentuje osobní svobodou jednotlivce. Podpora veřejného zdraví, která stojí v pozadí tohoto zákona, zas tak často zmiňována nebývá. Podívejme se tedy, jak je to s kouřením, pasivním kouřením a jejich zdravotními riziky.

Kouření a pasivní kouření jako karcinogen

Karcinogenem se jednoduše řečeno míní substance nebo proces, který způsobuje nebo napomáhá vzniku rakovinného bujení. Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikuje karcinogeny podle síly vědeckých důkazů prokazujících vliv na vznik rakoviny do pěti skupin. Kouření tabáku i pasivní kouř řadí do skupiny 1, tedy mezi prokázané karcinogeny.

Zde je potřeba zdůraznit, že zařazení do příslušné skupiny odráží pouze sílu vědeckých důkazů a ne míru zvýšení rizika vzniku rakoviny. To znamená, že do skupiny 1 může být zařazena i substance, která riziko rakoviny zvyšuje pouze nepatrně, máme o tom ale nepochybné vědecké důkazy.

Fakt, že (i pasivní) kouření cigaret patří mezi karcinogeny a že tedy zvyšuje riziko vzniku rakoviny je  nepochybný. Podívejme se ale na několik statistických dat pro přesnější představu ohledně vztahu kouření a rakoviny.    

Kouření a rakovina

  • méně než 10% celoživotních kuřáků onemocní rakovinou plic
  • kouření je příčinou více než 4/5 případů onemocnění rakovinou plic
  • riziko vzniku rakoviny plic u kuřáků je 23x vyšší pro muže a 13x vyšší pro ženy
  • kouření způsobuje zhruba 1/5 všech případů onemocnění rakovinou a je příčinou každého čtvrtého úmrtí na tato onemocnění
  • kouření souvisí se zvýšeným rizikem vzniku minimálně 14 typů rakoviny (vedle rakoviny plic to je zejména rakovina jícnu, hrtanu, dutiny ústní, močového měchýře, střev či slinivky)

Kuřáci a další zdravotní rizika

Rakovina není zdaleka jediným zdravotním rizikem a příčinou smrti v důsledku kouření. Na všechny choroby způsobené kouřením zemře až polovina kuřáků a cca polovina z nich umírá do 50 let věku.

  • více kuřáků umírá na mrtvici a infarkt v důsledku vaskulárních chorob způsobených kouřením  než na všechny druhy rakoviny dohromady
  • zhruba stejně častá jako rakovina plic je u kuřáků chronická obstrukční plicní nemoc
  • kuřáci bývají obecně častěji nemocní než lidé, kteří nekouří
  • kuřáci se dožívají v průměru o 14 let méně než nekuřáci

Kuřáci čelí zejména výrazně zvýšenému riziku onemocnění mnoha chorobami ve srovnání s těmi, kdo nekouří:

  • 2 – 4x vyšší riziko onemocnění ischemickou chorobou srdeční
  • 2 – 4x  zvýšené riziko mrtvice
  • 12 – 13x vyšší riziko úmrtí v důsledku chronické obstrukční plicní nemoci

Infografika: Zdravotní rizika spojená s kouřením

Pasivní kouření a rakovina

Je prokázáno, že nekuřáci vystavení pasivnímu kouření jsou ohroženi zvýšeným rizikem onemocnění rakovinou plic. Toto zvýšené riziko se odhaduje na 20% u žen a 30% u mužů, kteří žijí ve společné domácnosti s kuřákem. Stejně tak platí o cca 16 – 19% zvýšené riziko vzniku rakoviny plic pro nekuřáky vystavené pasivnímu kouření na pracovišti. Riziko vzniku rakoviny plic se zvyšuje s mírou expozice sekundárnímu kouři.

Vědecké důkazy jsou v tomto ohledu jasné a konzistentní: pasivní kouření patří mezi původce rakoviny plic u lidí, kteří nekouří. Nicméně nemáme důkazy o tom, že by minimální expozice přinášela vysoké individuální riziko. Riziko vzniku rakoviny plic vlivem pasivního kouření je samozřejmě nižší než u přímých kuřáků, nicméně je to riziko, kterému jsou vystaveni nedobrovolně a nezávisle na své vůli.

Pasivní kouření a další zdravotní rizika

Jaká jsou další zdravotní rizika, kterými jsou ve zvýšené míře ohroženi nekuřáci vystavení pasivnímu kouření?

  • o 25 až 35% zvýšené riziko onemocnění akutními cévními chorobami
  • častější výskyt chronických respiračních onemocnění
  • spojitost s dalšími nepříznivými zdravotními efekty v dospělosti včetně zhoršení astmatu či snížené funkce plic

Vliv pasivního kouření na dětské zdraví

Další specifickou skupinou ohroženou vlivem pasivního kouření jsou děti rodičů, kteří doma kouří. Tyto děti mají zvýšené riziko infekcí dolních cest dýchacích a zánětů středního ucha. Pasivní kouření má také vliv na zvýšený počet astmatických záchvatů u astmatických dětí. Existují také důkazy, že expozice sekundárnímu kouři zvyšuje riziko náhlého úmrtí kojenců. Dále jsou děti kuřáků častěji nemocné, trpí více na záněty plic a jsou náchylnější ke kašli, chrapotu a dechové nedostatečnosti.

Závěrem

Prokazatelné zdravotní riziko pasivního kouření je hlavní motivací vzniku tzv. protikuřáckých zákonů, které mají zamezit kouření na pracovištích či ve veřejných prostorách včetně restaurací či barů. Implementace tohoto cíle, který souvisí s ochranou veřejného zdraví, naráží na silnou tabákovou lobby i na odpor jednotlivců. Prosadit podobné nepopulární změny vždy vyžaduje silnou a jasnou politickou vůli a uvidíme, jak si s touto výzvou současná vláda poradí.


Zdroje:

http://www.cancer.gov/
http://www.livescience.com/
http://www.who.int/
https://www.verywell.com

Nemocnice Na Pleši s.r.o.
262 04, Nová Ves pod Pleší 110

Máte dotaz? Zavolejte nám:
+420 318 541 500